Erlkönig, také volal Erl-King, nebo Elf-Král, píseň nastavení Franze Schuberta, napsal v roce 1815 a na základě 1782 báseň stejného jména Johann Wolfgang von Goethe. „Erlkönig“ je mnohými považován za jednu z největších balad, jaké kdy byly napsány. Píseň byla napsána pro dva umělce, zpěváka a klavíristu, a zabalí pozoruhodné množství napětí a dramatu do pouhých čtyř minut. Jeho účinnost je dvojnásob působivá, protože Schubertovi bylo pouhých 18 let, když ho složil.,

Inspirován částečně jeho přátelstvím s řadou talentovaných zpěváků, Schubert produkoval během své krátké kariéry asi 600 uměleckých písní (zemřel ve věku 31 let). „Erlkönig“ je zdaleka nejznámější z nich. Báseň, která poskytuje svůj text, stejně jako mnoho nadpřirozených příběhů, které dominovaly literatuře v romantické éře, má své kořeny ve skandinávském folktale. Goethova báseň vypráví příběh chlapce, který jede domů na koni v náručí svého otce. On je vyděšený, když je dvořil Erl-král, silný a strašidelný nadpřirozená bytost., Chlapcův otec však stvoření nevidí ani neslyší a řekne chlapci, že jeho představivost na něj hraje triky. Chlapec se stále více bojí toho, co slyší od krále Erl, ale jeho otec mu říká, že věci, které si myslí, že vidí a slyší, jsou pouze památky a zvuky přírody v temné a bouřlivé noci. Když Erl-král nakonec chytí chlapce, otec se vrhne na svého koně, ale když přijde domů, jeho syn je mrtvý.

Goethova báseň, která je reprodukována níže, obsahuje rozhovor, který zahrnuje otce, jeho dítě a zlého krále Erl., Tak, jak rozlišovat mezi reproduktory, otce slova jsou tučně a syn je v uvozovkách, zatímco Erl-King slova jsou v jednoduchých uvozovkách.

kdo jezdí tak pozdě v noci a větru?
je to otec se svým dítětem;
pravděpodobně má chlapce v náručí,
drží ho bezpečně, udržuje ho v teple.
Můj synu, co skrýváš tak třesknout tvář?
“ nevidíte, Otče, Erlkönig?
olše král, s korunou a ocasem?“
Můj syn, je to mlhový pás.
‚ drahé dítě, pojď, jdi se mnou!,
gar krásné hry hraju s vámi
některé barevné květiny jsou na pláži.
moje matka má mnoho zlatých šatů.“
“ Můj Otec, můj otec, a neslyšíte
co mi olše král tiše slibuje?“
buďte klidní, zůstaňte v klidu, mé dítě;
v suchých listech vítr šeptá.
‚ chceš, fajn chlapče, půjdeš se mnou?
moje dcery by na vás měly krásně čekat;
moje dcery vás seznámí s noční řadou,
a váží a tančí a zpívají.“
“ Můj Otec, můj otec, a nevidíte tam
erlkönigovy dcery na temném místě?,“
Můj syn, můj syn, vidím to přesně;
Staré pastviny vypadají tak šedě.
‚ Miluji tě, vaše krásná postava mě vzrušuje;
a pokud nejste ochotni, potřebuji násilí.“
“ Můj Otec, můj otec, teď se mě dotkne!
Erlkönig mi udělal líto!“
otec je krutý, jezdí rychle,
drží v náručí sténající dítě,
dosáhne farmy s obtížemi a strádáním;
v náručí bylo dítě mrtvé.

následující anglický překlad goethova báseň používá stejné atributy textu tak, aby se rozlišovat mezi reproduktory.,

kdo jezdí tak pozdě, v noci a větru?
je to otec se svým dítětem.
uchopí chlapce do ruky.
drží ho bezpečně; udržuje ho v teple.
Můj synu, proč tak strašně skrýváš tvář?
“ Otče, nevidíš tam Erl-krále?
Erl-král se svou korunou a vlakem?“
Můj syn, je to pruh mlhy.
‚ ty nádherné dítě, pojď se mnou!
budu hrát skvělé hry s vámi.
barevné květy rostou na břehu.,
moje matka má mnoho skvělých věcí.“
“ Můj Otec, můj otec, neslyšíte
co mi řekl Erl-král?“
buďte klidní, zůstaňte v klidu, můj synu;
vítr míchá suché listy.
‚ Fajn chlapče, půjdeš se mnou?
moje dcery na vás budou pěkně čekat.
moje dcery povedou večerní tanec
a rock a tanec a zpívají vám.“
“ Můj Otec, můj otec, nevidíte
dcery Erl-Kinga na tomto ponurém místě?“
Můj syn, můj syn, vidím to opravdu;
stará vrba zářící tak šedě.,
‚ Miluji tě, mám radost z vašeho krásného tvaru;
a pokud nejste ochotni, použiji sílu.“
“ Můj Otec, můj otec, mě chytil!
Erl-King mě zraňuje!“
otec blanched; jel rychle.
držel sténající dítě v náručí.
s velkými potížemi se dostal na nádvoří.
v náručí bylo dítě mrtvé.

Schubert obratně zdůrazňuje akce popsané v básni pečlivě tvorbě hudby, která kapek posluchače v medias res. On zvyšuje jeho hrůzy prostřednictvím několika zařízení., Přestože se jedná pouze o jednoho zpěváka, Schubert dává každé ze čtyř osobností písně—vypravěče, otce, chlapce a Erl-krále—charakteristický způsob zpěvu. Pokaždé, když chlapec mluví, například, jeho rostoucí hysterie je signalizováno jeho zvýšený hlas, vzhledem k tomu, otcův hlas je nejen nižší ve hřišti, ale také stabilní a rovnoměrné. Hlas Erl-Kinga je naproti tomu zpočátku sladce okouzlující, ale když ztrácí trpělivost s chlapcem, nabývá rozzlobeného, hrozivého okraje. Pianista také přispívá k náladě., Schubertovo mistrovské psaní dává pravé ruce nepřetržitou sérii staccato akordů, které naznačují bušení koně a naléhavost vyprávění, a vlevo dává opakující se, tiše zlověstný malý běh. Hra obou rukou se úplně zastaví, když je odhalen osud syna.