vnitřní-Sydney rady návrh na regulaci jazyka obchod, znamení, má významné důsledky pro multikulturní politiku. Rada města Strathfield nedávno hlasovala pro návrh, který uvádí:

návrh vyvolává dvě důležité otázky. Je angličtina“ oficiálním jazykem “ Austrálie? A jaký je stav jiných komunitních jazyků než angličtiny?,

Když mluvčími jiných jazyků než angličtiny jsou zneužívány pro mluví jejich jazyky, v ulici jsme se rychle označit jako „un-Australský“. Není stejně“ ne-australské “ regulovat používání písemného jazyka?

angličtina není úředním jazyce

angličtina je někdy popisován jako „národní“, „hlavní“ nebo „společný“ jazyk, a jako „nástroj pro integraci“. Austrálie však nemá žádnou politiku označující angličtinu jako oficiální jazyk.,

australská multikulturní politika má také překvapivě málo co říci o jazycích. Neexistuje žádná oficiální ochrana jiných jazyků než angličtiny.

nicméně politika podporuje udržování a vzdělávání v jazyce Společenství., V Novém Jižním Walesu, státní multikulturní právní předpisy stanoví dva principy:

• jednotlivce a komunity jsou „zdarma vyznávat, praktikovat a udržovat své vlastní jazykové, náboženské a rodové dědictví“
• všechny instituce by měly „uznání jazykových a kulturních hodnot v populaci z New South Wales jako cenný zdroj a podporovat tento zdroj maximalizovat rozvoj Státu“.

jak tyto zásady dodržují regulační značky?,

nařizování anglického značení a umožnění omezeného překladu znamená de facto politiku angličtiny jako úředního jazyka. Signalizuje totiž postoj multikulturní tolerance, nikoliv politiku aktivního multikulturalismu.

návrh Strathfieldu vzbudil zájem některých mainstreamových médií a místního tisku anglického a komunitního jazyka. Zprávy z médií však zamlžily vody použitím výrazu „cizí“ jazyky. Kritické komentáře na sociálních médiích zpochybnily, zda by politika zakázala zavedená anglická slova jako „pizza“ a „kebab“.,

takové zprávy a komentáře zdůrazňují obtížnost regulace používání jazyků na značkách. Chybí jim také základní otázka práva používat jiné jazyky než angličtinu v australských vícejazyčných komunitách.

australské sčítání lidu v roce 2016 ukazuje, že v Austrálii se mluví více než 300 jazyky. V Sydney mluví doma jiným jazykem než angličtinou 35,8% lidí. Jazyky jsou součástí sociální struktury každodenního života ve městě.,

Takže, by měla místní politiky na značení v multikulturní Austrálii omezena na toleranci jazyků společenství v anglický-dominantní rámec? Nebo by tyto politiky měly uznat právo na vyjádření a plnou účast pro každého?

v samotném Strathfieldu mluví 68,5% domácností kromě angličtiny jedním z 58 jazyků. Největšími jazykovými skupinami jsou čínština (mandarinka a kantonština), korejština, tamilština a arabština.,

Nejedná se o“ cizí “ jazyky ve Strathfieldu; jsou to každodenní jazyky multikulturní komunity.

náš výzkum v obchodních centrech Strathfieldu ukazuje, že návrh ovlivní hlavně podniky, které zobrazují korejský a čínský skript. Většina těchto podniků již má dvojjazyčné nebo trojjazyčné označení. Signage pro jeden gril obchod zde uvedené zahrnuje japonštinu, čínština, korejština a angličtina.

proč záleží na jazyce na znacích?,ns:

• jazycích společenství zprostředkovat kulturní identity firmy a pravost svých výrobků,

• společenství, jazyk, znaky se používají pro efektivní komunikaci s mluvčími těchto jazyků, kteří často tvoří většinu jejich zákazníků

• zobrazení jazyků společenství ve veřejném prostoru je životně důležitá pro viditelnost ze skupin, které tvoří multikulturní společenství, a také zdroj pro společenství, jazyk, učení a údržba

• správné použití psaný jazyk na veřejnosti je ekvivalentní právo na užívání mluveného jazyka.,

když jsou řečníci jiných jazyků než angličtiny zneužíváni k mluvení jejich jazyků na ulici, rychle to označíme jako „un-Australian“. Není stejně“ ne-australské “ regulovat používání písemného jazyka?

návrh Strathfieldu je otevřen pro veřejnou konzultaci do 15.června. Nemusí být nakonec realizován. Přesto vyvolává trvalé otázky o místě jazyka v multikulturní politice Austrálie.,

Turnbull vláda je první politické prohlášení o multikulturalismu, Multikulturní Austrálie: Velká, Silná, Úspěšná, zdůrazňuje, že ekonomika je „posílen dovednosti, znalosti, jazykové schopnosti, sítě a kreativitu naší různorodé pracovní síly“. Takže, by měla místní politiky na značení v multikulturní Austrálii omezena na toleranci jazyků společenství v anglický-dominantní rámec? Nebo by tyto politiky měly uznat právo na vyjádření a plnou účast pro každého?,

Alice Chik, docentka gramotnosti, Macquarie University a Philip Benson, profesorka aplikované lingvistiky, Macquarie University

Tento článek byl původně publikován v rozhovoru. Přečtěte si původní článek.