příběh Šípkové Růženky je jednou z klasik pohádkového žánru s opravdu fascinující historií. Vedle příběhů, jako je Popelka a Červená Karkulka, je to jeden z nejznámějších příběhů v západoevropské tradici, ale pravděpodobně pochází z mnohem dál. Příběh se v podstatě točí kolem krásné princezny, kouzla spánku a hezkého prince., Díky mnoha úpravám, úpravám a přestavbám se však Šípková Růženka postupem času dočkala značné proměny.

To je jeden z nejznámějších pohádkových příběhů v západní Evropské tradice,

myšlenka dítě, prokletý při narození a následně zavřít na izolaci pro jejich vlastní ochranu je neuvěřitelně staré, ale tam jsou některé příběhy, které využívají tento tropus přímo., První široce známý příklad je spojen s Starověké Egyptské víry v Osud (nebo Hathors), kteří se zúčastnili lůžka Egyptská Královna a předpověděl osudy její nově narozené dítě. V příběhu odsouzeného Prince je dítě chlapec a jeho osud není ohrožen vřeteny nebo lnem, ale “ jeho smrt má být krokodýlem, hadem nebo psem. Podobně jako pozdější vyprávění Šípkové Růženky staví král v poušti velký Královský dům, aby ochránil své nově narozené dítě., Konec tohoto příběhu, zkopírovány z Velkého Harrisova Papyru (na čtyřicet jedna metrů, nejdelší známý papyrus ze starověkého Egypta, s asi 1500 řádků textu) je bohužel neznámý. Tvoří tak jedno z velkých folklorních tajemství, jak přesně odsouzený princ může, nebo nemusí, uniknout svému osudu.,

první široce známý příklad je spojen s Starověké Egyptské víry v Osud,

VYBRANÉ KNIHY

Další rané vlivy mohly pocházet z příběhu o spící Brynhild v Sáze o Völsungs (třináctého století Islandské prózy, vyprávění). Zde je Sigurd instruován, aby “ jel do Hundarfellu, kde fair Brynhild spí.,’Brynhild byla dcerou slavného krále, sama známá pro její krásu a moudrost, ale byl potrestán věčného spánku po hněval Odin (vládce Asgardu) udeřil ji s spací trn. To je možná více podobné příběhu „spící krásy“, jak ho známe než Egyptská legenda; i když oba jsou stejně zajímavé.

první verze mají opravdu podstatné narativní podobnosti je čtrnáctého století, příběh však ztvárnění L ‚ histoire de Troylus et de la belle Zellandine, napsal ve francouzštině anonymní autor., To se objevilo v próze romance Perceforest, která, i když byla napsána ve francouzštině, byla složena v nízkých zemích mezi lety 1330 a 1344. Epizoda obsažená v „Book III, Kapitola iii“, líčí prince Troylus přicházející přes spící Zellandine, znásilňovat ji, a Zelladine následně porodí bez probuzení.

Tento středověký příběh, šokující předka pro mnoho moderních čtenářů, má výrazné paralely s první full-délka Šípková Růženka příběh, že italské Giambattista Basile; Sole, Luna, e Talia, publikoval v roce 1634., Basileho vyprávění je také nejpravděpodobnějším vlivem na La Belle au Bois Dormant (1697) Charlese Perraulta, který opravil vyprávění, jak ho známe dnes.

V rané italské verze, první část příběhu koresponduje s dřívější příběhy Troylus et de la belle Zellandine a Sigurd a Brynhild – ale druhá polovina má příběh do nových území., První část vypráví o narození Princezny Talia, a hadači varování ‚velký nebezpečí ji čeká od kusu stonek v některých len‘ (podobné Odin spí trn, a Hathor proroctví). Navzdory nejlepšímu úsilí krále udržet ji izolovanou a bezpečnou, Talia splňuje toto neštěstí a spadne do okouzleného spánku. Poté, co byl nalezen a „obdivován“ cestujícím králem, Talia je později narazila na dvě malé děti (analogicky představující porod Zellandine), z nichž jedna probudí princeznu vysáváním lnu., Druhá část pak pokračuje v vyprávění o tom, jak králova nevlastní matka, žárlivá, se pokouší vařit a sloužit dvěma dětem (jménem slunce a měsíc) králi a hodit talii do ohně. Plán je však zmařen a nevlastní matka je vhodně potrestána.

Charlese Perraulta La Belle au Bois Spící‘ pevné vyprávění, jak ho známe dnes,